Projekt reagoval na jeden ze základních problémů trhu práce (dále jen TP) v České republice, potažmo v Ústeckém kraji. Řešil aktuální situaci, kdy na TP chybí specifické profese, zatímco na druhou stranu je zde převis nezaměstnaných osob, jejichž dosažená kvalifikace neodpovídá požadavkům zaměstnavatelů. Současně na TP nedostatečně funguje koordinace nabídky pracovní síly a poptávky po ní, protože pro subjekty působící či přicházející na TP není včas připravena vhodná pracovní síla, ať už z řad nezaměstnaných či osob měnící zaměstnání. Hlavním cílem projektu bylo ve svém důsledku pomoci tyto nerovnováhy zmírnit díky tzv. predikci kvalifikačních potřeb subjektů na TP a adekvátně těmto potřebám v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu iniciovat přípravu vzdělávání pro odpovídající pracovní sílu pro (znovu) zapojení do aktivní ekonomické činnosti.

Cíle projektu: Cílem projektu bylo vytvořit a v praxi ověřit metodiku predikce budoucích potřeb TP, která by měla daným subjektům dávat jasné informace o tom, jaká pracovní síla, v jakém rozsahu a kvalifikačním složení bude na TP potřeba zejména v dlouhodobém, ale i střednědobém a krátkodobém horizontu. Danými subjekty, které budou výstupy metodiky využívat, budou bezesporu úřady práce (dále jen ÚP), podnikatelské subjekty, veřejná správa a vzdělávací instituce, především střední školy zapojené do celoživotního vzdělávání. Na úrovni vzdělávacích institucí, které poskytují další vzdělávání, bude metodika poskytovat informace o tom, jak účelně upravit vzdělávací programy, aby jejich absolventi poté dosáhli vhodnou kvalifikaci, kterou zaměstnavatelé poptávají. Na úrovni ÚP bude predikce budoucích potřeb na TP obsahovat informace o tom, jaká pracovní síla s danou kvalifikací bude zaměstnavateli v daném časovém horizontu poptávána, na což budou moci ÚP flexibilně reagovat pořádáním cílených rekvalifikačních kurzů pro uchazeče o zaměstnání, kterým následně de facto zajistí budoucí zaměstnání. Pro veřejnou správu bude metodika poskytovat nejen statistické informace, na základě kterých bude možné do jisté míry regulovat střední školství ve smyslu doplňování či úprav vzdělávacích programů, koncepčně připravovat odborné řešení otázky kvalifikační struktury apod. Ve spolupráci s podnikatelskými subjekty, z jejichž strany budou do metodiky zapracovávány důležité informace ovlivněné faktory týkající se konkrétní poptávky po pracovní síle, bude metodika těmto subjektům přinášet v konečném důsledku užitek v podobě cíleně připravené dostupné kvalifikované pracovní síly, finančních úspor na dodatečném dovzdělávání této pracovní síly a navázání spolupráce s dalšími subjekty na TP. Jelikož je snahou projektu věnovat se vhodně připravované kvalifikační pracovní síle, bude v projektu využívána Národní soustava kvalifikací, tedy druhotným cílem projektu je také zvýšení obecného povědomí subjektů o této soustavě.

Projekt byl rozdělen do 4 klíčových aktivit:

1. Metodické stanovení postupů predikce včetně přenosu zkušeností ze zahraničí – při její realizaci se v září 2012 se uskutečnila 4 denní zahraniční cesta do Irska. Zahraniční stáže se zúčastnilo 13 řídících pracovníků působících v dalším vzdělávání a odborných konzultantů působících jako poradci v dalším vzdělávání. Byli to 2 členové realizačního týmu (manažer a metodik), 1 zástupce z Krajského úřadu Ústeckého kraje, 1 zástupce z Rady pro rozvoj lidských zdrojů Ústeckého kraje, 4 zástupci úřadu práce, 3 zástupci vzdělávacích institucí a 2 zástupci zaměstnavatelů. V rámci zahraniční stáže byly načerpány cenné poznatky, byla zpracována rešerše dostupných analytických dat a tato data byla použita při tvorbě metodiky predikce kvalifikačních potřeb trhu práce pro Ústecký kraj.

2. Tvorba metodiky predikce budoucích kvalifikačních potřeb trhu práce – cílem klíčové aktivity bylo zpracování metodiky pro predikci potřeb trhu práce. Tato metodika byla vytvořena ve spolupráci s odborníky a poradci v dalším vzdělávání.

3. Vytvoření komunikační platformy se zúčastněnými subjekty – byly vytvořeny komunikační postupy mezi realizačním týmem a spolupracujícími subjekty. Komunikace byla prováděna v rámci vytvořených pracovních skupin a rovněž tak mezi členy realizačního týmu a vedoucími jednotlivých odborných skupin.

4. Ověření metodiky predikce v praxi – byly stanoveny úkoly členů řešitelského týmu, které byly v průběhu ověření metodiky v praxi plněny. Dále postupně došlo k aktualizaci statistických údajů, které jsou k ověření metodiky v praxi potřebné. Tyto údaje jsou důležité pro stanovení potřeb trhu práce v krátkodobém a střednědobém horizontu.