Dokumentace posouzení rizik

Analýza rizik byla vždy nedílnou součástí výroby jakéhokoliv technického zařízení, jen se dříve nenazývala dokumentací posouzení rizika.

Bez úvahy o tom, jak bude zařízení pracovat, kdo ho bude ovládat, pro jaké prostředí je určené, co může zničit nebo co může svým provozem způsobit se zřejmě nikdy a nic nevyrábělo.

Vývojem techniky, zvyšující se složitostí vyráběných zařízení, jejich sestavováním do technologických celků, ale především zvyšováním požadavků na jejich bezpečnost, standardizací, sjednocováním výrobních platforem a změnou legislativních rámců byly vypracovány technické a právní předpisy umožňující dřívější analýzu rizik pojmenovat jako dokumentaci posouzení rizik, vytvořit pravidla a návod na její vypracování.

Základní normy:

  • Norma typu A – ČSN EN ISO 12100:2011 zavádí souhrnný systém a návody pro rozhodnutí při vývoji strojních zařízení.
  • Norma typu B1 – ČSN EN ISO 13849-1:2008 zabývá se konstrukcí a posuzováním ovládacích systémů, zejména Příloha A – Určení požadované úrovně vlastností (PLr). Výsledné požadované úrovně vlastností jednotlivých funkcí spolu s jejich popisem jsou klíčovou informací pro konstruktéra ovládacího systému stroje.
  • Technická zpráva – ISO/TR 14121-2:2012 poskytuje praktický návod a příklady metod k uplatňování požadavků harmonizované technické normy ISO 12100 (pozn. Je dostupná pouze v anglickém jazyku).
  • Norma typu B1 – ČSN EN 62061:2005 poskytuje specifikaci návrhu a potvrzení jeho platnosti (validaci) pro elektrické, elektronické a programovatelné elektronické řídící systémy souvisejících s bezpečností, a stanovuje úrovně integrity bezpečnosti (Safety integrity level – SIL) – pozn. bude zrušena 26.4.2024.

Související normy…:

  • ČSN EN 1070:2000 poskytuje postup pro zevrubný odhad pravděpodobnosti a závažnosti možného zranění nebo poškození zdraví v určité nebezpečné situaci za účelem výběru přiměřených bezpečnostních opatření.
  • ČSN IEC 300-3-9:1997 popisuje souhrnný proces analýzy rizika a hodnocení rizika.

…další normy, např. pro výbušné prostředí:

  • ČSN EN 13463-1 návod pro zónování a zpracování protokolu o vhodnosti umístění neelektrického zařízení do prostředí s nebezpečím výbuchu na základě analýzy rizik neelektrických zařízení v prostředí s nebezpečím výbuchu.
  • ČSN EN 1127-1 ed. 2 návod pro zónování a zpracování protokolu o vhodnosti umístění strojního zařízení do prostředí s nebezpečím výbuchu na základě analýzy rizik požáru a výbuchu strojních zařízení v prostředí s nebezpečím výbuchu.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/42/ES a Příručka pro uplatňování směrnice 2006/42/ES (EK Brusel, 2011):

  • Výrobce zařízení nebo jeho zplnomocněný zástupce musí zajistit posouzení rizik s cílem určit požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost, které platí pro dané zařízení.
  • Toto zařízení pak musí být navrženo a konstruováno s přihlédnutím k výsledkům posouzení rizika.
  • Je povinné postupovat tak, aby nebylo žádné riziko opomenuto, bylo správným způsobem identifikováno, hodnoceno a řešeno dle aktuálního stavu techniky, tedy v ideálním případě dle požadavků harmonizovaných norem

Příloha ZA, ČSN EN ISO 12100:

Jakmile je tato norma (pozn. ISO 12100) uvedena v Úředním věstníku Evropské unie pod touto směrnicí (pozn. 2006/42/ES) a je převzata jako národní norma alespoň jedním členským státem, je splnění normativních ustanovení této normy, v rozsahu daném předmětem normy, předpokladem shody s příslušnými základními požadavky této směrnice a přidružených předpisů EFTA

Příloha ZZA, ČSN EN 60204-1 ed.3:

  • Jakmile je tato norma (pozn. EN 60204-1) uvedena v Úředním věstníku Evropské unie v rámci této směrnice (pozn. 2006/42/ES), potom shoda s ustanoveními této normy uvedenými v tabulce ZZA.1 potvrzuje v rozsahu platnosti této normy předpoklad shody s příslušnými základními požadavky této směrnice a přidružených předpisů ESVO.
  • Příloha ZZA, ČSN EN 60204-1 ed.3: Jakmile je tato norma (pozn. EN 60204-1) uvedena v Úředním věstníku Evropské unie v rámci této směrnice (pozn. 2014/35/EU), potom shoda s ustanoveními této normy uvedenými v tabulce ZZB.1 potvrzuje v rozsahu platnosti této normy předpoklad shody s příslušnými základními požadavky této směrnice a přidružených předpisů ESVO.

Výrobce nebo zplnomocněný zástupce popíše níže uvedené postupy v dokumentaci posouzení rizik a to tak, že požadavky 1) až 4) zahrne do části posouzení rizik a požadavek 5) do části snížení rizik tak, aby byla celková dokumentace srozumitelná orgánům státního dozoru nebo jiným oprávněným organizacím při kontrolách, inspekcích nebo při forenzním šetření. Dokumentace musí prokázat postup, který byl použit a výsledky, kterých bylo dosaženo

Výrobce nebo zplnomocněný zástupce:

  1. Určí mezní hodnoty strojního zařízení, které zahrnují předpokládané používání např. vymezení používání, vymezení prostoru, vymezení doby apod. a jakékoli důvodně předvídatelné nesprávné použití.
  2. Identifikuje nebezpečí např. při dopravě, montáži, instalaci, uvedení do provozu, používání, vyřazení, demontáži, likvidaci apod. a s nimi spojené příslušné nebezpečné situace.
  3. Odhadne rizika při zohlednění závažnosti možného poranění a případně při zohlednění škody na životním prostředí a pravděpodobnost jejich výskytu pro každé dříve identifikované nebezpečí a nebezpečnou situaci.
  4. Vyhodnotí riziko např. závažnost zranění, rozsah úrazu, historii úrazů, nutnost přístupu do nebezpečných prostor, povahu přístupu, četnost přístupu apod. a rozhodne o nutnosti snížení rizika, v souladu s cílem příslušné směrnice.
  5. Vyloučí nebezpečí nebo sníží riziko spojené s každým nebezpečím a nebezpečnou situací ochrannými opatřeními na akceptovatelnou úroveň, a to ochrannými opatřeními v následujícím sledu – zabudovaná konstrukční bezpečnostní opatření – bezpečnostní ochrana a/nebo ochranná opatření – informace pro používání.

Výrobce nebo zplnomocněný zástupce musí pro posouzení rizika disponovat znalostí o používání zařízení, o historii úrazů, o dostupné technice ke snížení rizika, o stavu technického vývoje, o legislativní a normativní oblasti a řadě dalších relevantních oblastí, a to zejména pro čtyři faktory:

  • Bezpečnost stroje během všech fází jeho životnosti.
  • Schopnost stroje vykonávat svou funkci.
  • Použitelnost stroje.
  • Výrobní a provozní náklady stroje a náklady na jeho vyřazení.

Výrobce nebo zplnomocněný zástupce musí pro snížení rizika disponovat znalostí týkající se popisu zařízení, informací týkající se předpisů, norem a jiných použitelných dokumentů, informace vztahující se zkušeností z používání, znalostí ergonomických požadavků na rozhraní člověk – zařízení a řadou dalších relevantních informací.

Dokumentace posouzení rizik musí obsahovat následující:

  1. Popis zařízení (např. specifikace, mezní hodnoty, předpokládané používání).
  2. Všechny relevantní předpoklady, které byly použity (zatížení, pevnost, bezpečnostní faktory atd.).
  3. Identifikovaná nebezpečí.
  4. Identifikované nebezpečné situace.
  5. Identifikované nebezpečné události.
  6. Použité údaje a zdroje (historie úrazovosti, zkušenosti získané ze snížení rizika u podobných strojních zařízení atd.).
  7. Nejistota spojená s použitými údaji a její dopad na posouzení rizika podle TNI 0141 Nejistota měření – Část 1: Úvod k vyjadřování nejistot měření (Pokyn ISO/IEC 98-1), ISO/IEC Guide 98-2 – Guide to the expression of uncertainty in measurement, TNI ISO/IEC 98-4 Nejistota měření – Část 4: Úloha nejistoty měření při posuzování shody ad.
  8. Cíle snížení rizika, které mají být ochrannými opatřeními dosaženy.
  9. Ochranná opatření realizovaná k vyloučení identifikovaných nebezpečí nebo snížení rizika.
  10. Zbytková rizika, která jsou spojena se strojním zařízením.
  11. Výsledek posouzení rizika.
  12. Formuláře vyplněné pro posouzení rizika.
  13. Normy nebo jiné použité specifikace pro volbu ochranných opatření viz. 9).

Formální zpracování analýzy rizik – nedostatky v návodech a zbytkových rizicích.

Zpracování analýzy rizik na hotovém zařízení – odstraňovat nedostatky je prakticky nemožné nebo neúměrně drahé.

Chybou v konstrukci zařízení je např. naddimenzování ochranných opatření zejména:

  • Použití přístupových krytů s blokováním bezpečnostními spínači do míst, kde není častý přístup a lze tedy použít krytů pevných.
  • Použití nevhodných bezpečnostních prvků – např. optických bran a jejich roztečí paprsků.
  • Použití bezpečnostních funkcí v místech, kde není žádné riziko, či je velmi malé a lze jej řešit mechanickými prvky

Chybou v konstrukci zařízení je i neprovedení ochranných opatření např.:

  • Chybějící pevné, popřípadě pohyblivé bezpečnostní kryty u nebezpečných míst.
  • Nebezpečné mezery v chráněných zónách stroje nebo v oplocení.
  • Špatné nebo nedostatečné vzdálenosti optických ochranných prvků.
  • Špatná architektura navržených bezpečnostních funkcí řídicího systému vzhledem k požadavkům normy ČSN EN ISO 13849-1:2008.